Nastane situace, kdy vás hospodaření se spojovacím materiálem zatěžuje tak moc, že máte pocit, že neděláte nic jiného, než že na poradách vykrýváte střely kolegů – „my bychom dozajista splnili plán (a dostali prémie), jen kdyby nebylo toho nepořádku v nákupu spojovacího materiálu. Když máme od dodavatele A šroubky typu x, nemáme zase šroubky z od jiného dodavatele. Je fajn smontovat celý projekt, ale není fajn nemít šroubky“.

Tak pěkně jsme z výkresů spočítali spotřebu, tak pěkně jsme poptali a vysoutěžili jednotlivé položky a dodavatele, přesně podle požadavků a přesně podle plánu. Pracují na tom naši nejlepší lidé a nefunguje to. Já nevím, co je špatně, třeba si to kolegové jenom vymýšlejí, aby zakryli svoje problémy.

Najali jsme studenty, aby na příjmu do skladu přepočítavali každou dodávku spojovacího materiálu – pěkně podle typu a podle množství a zadávali to do systému. Byla to mravenčí práce, něco na způsob trhání červeného rybízu, ale všichni to chtěli přesně. Tak jsme alespoň měli v systému přehled, co nemáme (a ten přehled po nás pravidelně výroba chtěla) – ale oni chtěli fakturovat i to, co nám nedodali.
Hrozně se člověk těší na to, až ho povolá ředitel, abychom si promluvili o šroubkách a proč – kurnik – fabrika stojí na takové blbosti.

Jenomže my máme úspory – prokazatelné. Všechno jsme přepočítali a můžeme to prokázat. A navíc tam byl jeden speciál, který jsme museli přivézt až ze Švédska.

Tak a teď se pěkně uklidníme, zhluboka dýcháme a podíváme se, jak by bylo možné tu situaci vyřešit ještě před tím, než si ředitel usmyslí povolat do vedení nákupu někoho šikovnějšího.

Především se zajedeme podívat k sousedům, jak pracují se spojovacím materiálem oni – není třeba vymýšlet kolo znovu. Zjistíme, že to je standardní úloha a není třeba kvůli šroubkům trpět na poradě.

Potom bez hysterie předložíme a odprezentujeme kolegům na poradě vedení projekt – spojovací materiál budeme řešit takto (přínosy a rizika, termíny, milníky a úkoly). Samozřejmě, že projekt bude mít odpůrce – proč tohle a proč támhleto a my jsme to po válce dělali jinak a všechno fungovalo, ne jako dnes. Takový už je život.

Tak a potom, svatá prostoto, uděláme výběrové řízení na spojovací materiál – předpokládáme, že na všechny typy spojovacího materiálu, který používáme a poptáváme celou roční spotřebu a hledáme jednoho dodavatele. Výběrové řízení nejlépe e-aukcí, tam máme ještě jednu důležitou věc a to je ideální dodavatel. Dál už to znáte: s vítězem teple lidsky promluvíme, ale hlavně, budeme požadovat, ať sype. Ať šroubky sype přímo do kyblíčků na linku na místo spotřeby a hlídá si spodní hladinu (něco jako kanban). A je to.

Ještě, jak to budeme kontrolovat – jednoduše – známe spotřebu a můžeme si dělat kontrolní vážení (tedy pokud se nekrade – a krást se nemá). Tak jednoduché to je. Co tam máš dál?

PS.: Ještě se nezapomeňme na poradě pochválit, jak pěkně jsme to zvládli podle zásady MARKET EACH IMPROVEMENT!