Tenhle TOBOGAN musí být jiný. Jinak to nejde. Už proto, že oba s Janou jsme na konci týdne oslavili narozeniny a vyzkoušeli jsme si, jak je to příjemné pracovat a žít s příjemnými. Nejde o to, jaké pracovní úkoly jsme celý týden řešili, ale o to kouzlo okamžiku, jak jsme stáli vyjevení ve dveřích domu, a před námi tančil a zpíval náš oblíbený sýrař v roli poslíčka s košem dobrot a kyticí pro Janu. Taky nám říkal, že máme výborné kolegy a my vykulení kývali souhlasně hlavou. Byli jsme PAF. V neděli si Jana prosadila první oheň v ohništi za stodolou. Seděli jsme, ucucávali víno, a v tom přišel Honza z Janina týmu s kyticí a otevřeným notebookem. V něm měl na meetu celý zbytek týmových lidí a ti takhle Janě přáli, milé, krásné. Ten páteční večer i nedělní nb u ohně, to byla silná kouzla.
Dík, krasavci a krasavice (+ mladí a krásní). mk