„Nejlepším řešením, jak dosáhnout nejlepší ceny, je pořád ještě dobře nastavená soutěž.“
Tento citát, zaznělý na závěr prezentace o národní benchmarkingové iniciativě Slovenska, vystihuje zároveň příslib i limity srovnávání cen ve veřejném zadávání.

Pro profesionály v procurementu může být benchmarking mocným nástrojem k posílení transparentnosti, efektivity a úspor – ovšem jen tehdy, když se používá s rozmyslem. Zkušenost Ministerstva zdravotnictví SR s benchmarkingem cen v letech 2015–2021 nabízí cenné poznatky o tom, co funguje, co ne a kam by se měl benchmarking dál vyvíjet.

Proč se benchmarking cen stal nezbytností

V roce 2015 čelilo veřejné nakupování ve slovenských nemocnicích vážným problémům: roztříštěným procesům, slabému dohledu a nekonzistentním cenám. Jak jeden z řečníků poznamenal:

„Nikdo nekontroloval samotnou cenu, ani celkové náklady. Zda kombinace ceny a vybavení je skutečně potřebná, nebo je prostě přestřelená – to se nekontrolovalo.“

Kvůli absenci kontroly cen se nemocnice dlouhodobě pohybovaly v každoročních deficitech 80–120 milionů eur. Benchmarking byl zaveden, aby do rozhodování vnesl disciplínu, transparentnost a srovnatelnost. Ministerstvo začalo pilotně ověřovat benchmarky u nákupů drahých zdravotnických technologií (nad 50 000 eur). První případy odhalily nápadné neefektivity: CT přístroje stály na Slovensku o 150–200 tisíc eur více než srovnatelné modely v okolních zemích. To spustilo širší nasazení.

Jak se systém benchmarkingu budoval

Do roku 2016 vznikla databáze benchmarků napříč technologiemi, zdravotnickým materiálem a léčivy. Každá žádost se porovnávala s historickými tržními daty včetně referenčních cen z Česka a Polska.

„Postupně jsme vybudovali databázi… která do roku 2019 obsahovala téměř 5 000 položek v hodnotě téměř 300 milionů eur.“

Digitalizace proces ještě zrychlila. Ministerstvo zavedlo portál Evo XL, který nahradil stohy papírových podkladů. Nemocnice získaly přehled o dřívějších cenách, což zvýšilo transparentnost a urychlilo schvalování. Do roku 2019 systém dozrál: žádosti se vyřizovaly v týdnech místo měsíců, specifikace se standardizovaly a úspory dosahovaly desítek milionů eur ročně.

Výsledky: transparentnost, úspory a standardizace

Benchmarking přinesl finanční i systémové přínosy:

• Úspory nákladů: V letech 2016–2021 ušetřil u technologií odhadem 27 milionů eur, což představovalo 18% snížení proti předchozím cenám.
• Tržní disciplína: Zadavatelé získali sebedůvěru k důraznějšímu vyjednávání s oporou o datové referenční rozpětí.
• Standardizace procesu: Díky centralizovaným specifikacím (např. pro sonografii) už nemocnice nemusely pokaždé vytvářet kritéria od nuly.

Jak to shrnul jeden z představitelů:

„Bylo méně spěchu – ať už na rychlé soutěžení, nebo na obstrukce – protože celý proces umožnil tvořit standardizované specifikace.“
Benchmarking si na Slovensku vysloužil ocenění za přínos k transparentnosti a systémovým zlepšením.

Úskalí: kdy se benchmarking obrátí proti svému účelu

Zároveň se však ukázala rizika:

• Dohody na trhu: „V některých kategoriích se určité skupiny firem prostě domluvily.“ Znalost benchmarků někdy vedla dodavatele ke koordinaci cen a vzniku oligopolů.
• Kvalitativní kompromisy: Důraz na nejnižší referenční cenu občas tlačil nemocnice k levnějším, ale kvalitativně slabším dovozům, čímž vytlačoval etablované výrobce.
• Skryté dohody: Tajná schémata rabatů a cashbacků mezi nemocnicemi a dodavateli znamenala, že oficiální benchmark ne vždy odrážel skutečné náklady.
• Inflace a narušení: Covid-19 a globální výpadky dodavatelských řetězců znehodnotily historické benchmarky. „Porovnávat rok 2019 s 2021 je velmi obtížné kvůli inflaci a nedostatku materiálů.“

Tyto výzvy ukazují, že benchmarky sice nastavují mantinely, ale nemohou nahradit strategickou práci s trhem a kvalitní návrh soutěží.

Co si z toho odnést pro praxi veřejného zadávání

Slovenská zkušenost přináší tři klíčová doporučení:

1. Vnímejte benchmarky jako vodítko, ne jako strop. Pomáhají odhalit předražené nabídky, ale samy o sobě by neměly diktovat výsledek zadání.
2. Kombinujte benchmarking s robustní soutěží. Trvalé úspory zajistí jedině férově a otevřeně strukturovaná hospodářská soutěž.
3. Pravidelně benchmarky aktualizujte. Trhy se rychle mění. Zastaralé referenční ceny mohou zabetonovat neefektivity nebo motivovat k náhradám nižší kvality.

Jak zaznělo v závěru prezentace:

„Benchmarking bude velmi, velmi obtížný. A můj poslední slide zní… nejlepším řešením, jak dosáhnout nejlepší ceny, je pořád dobře nastavená soutěž.“
Pro lídry ve veřejném zadávání je to připomínka, že nástroje a systémy jsou důležité – ale v centru hodnoty za peníze vždy stojí lidé, procesy a konkurence.